Plantážní káva - Kolumbie bez kofeinu

Tato země patří k největším světovým producentům kávy. Je tu příznivé klima. Kolumbijce velmi dbají, aby do země nebyla zavlečena nějaká choroba ohrožující kávovníkové plantáže. Veškeré automobily vjíždějící do země jsou desinfikovány. Při rozdílnosti mikroklimatu se dá káva v této zemi sklízet téměř po celý rok, protože plody kávovníku dozrávají v různou dobu.

První použitelný postup k odstranění kofeinu se zdařil pomocí rozpouštědel. Později průmysl začal pracovat s metylchloridem (známým také pod názvem dichlormetan) a tento proces měl tu přednost, že zjevně nezbavoval kávová zrna ostatních aromatických látek. Protože však metylchlorid údajně poškozuje ozonovou vrstvu, bylo používání této chemické látky v Evropě roku 1995 zakázáno.

Švýcarský mokrý proces pracuje výlučně s vodou a kávovými filtry. Vodní lázeň vymývá ze zrn kofein a všechny látky rozpustné ve vodě. Ve filtru z aktivního uhlí se z vody kofein opět odloučí. Pak se kávová zrna suší v tanku, a voda - obsahující ještě všechny aromatické látky - se odpaří na aromatický koncentrát, kterým se káva postříká. 

Kávovník je stále zelená dřevina s výškou s výškou kolísající mezi 1,5-15 m v závislosti na přírodních podmínkách a druhu. Na plantážích se keře upravují tak, aby jejich výška nepřesahovala 3 m, kvůli usnadnění sklizně. Kávovníků je několik desítek druhů a některé zdroje uvádějí dokonce několik stovek druhů. Nejznámější je Coffea Arabica; ta dává směsím jemnost a rozmanitost chutí. 

Teprve po pěti letech od vysazení poskytne kávovník první plody. Zralé plody jsou červené a vzhledem připomínají naše třešně. Kávovník je mimo jiné zajímavý tím, že na jedné rostlině se nachází zároveň zralé plody i květy. Plody se sbírají buď ručně do košů, nebo se setřásají do plachet rozložených pod stromy.